14.–15. listopadu 2026 · Ostrava
Seznamte se s přednášejícími šestého ročníku konference. Podrobné anotace přednášek, workshopů a životopisy najdete níže.
Pořadí sobotních přednášek se může změnit, časový rozpis bude zveřejněn později.
Jiří Sycha
Vývoj barokních houslí v kontextu dobové hudební estetiky: proměny houslí a smyčce v 16.–18. století
Anotace
Podoba houslí ani způsob hry na ně nebyly v minulosti neměnné. Spolu s hudebním stylem a dobovým zvukovým ideálem se proměňovala konstrukce a nastavení nástroje, podoba smyčce i samotná interpretační technika.
Jiří Sycha ve své přednášce propojí pohled na vývoj houslí s praktickou zkušeností interpreta historicky poučené hudby. Od počátků houslí v 16. století se zaměří především na nástroje 17. a 18. století a na rozdíly mezi barokním a klasicistním obdobím. Přiblíží méně známé otázky konstrukce a nastavení nástrojů, včetně proměn umístění kobylky a jejich možného vlivu na zvuk a odezvu houslí. Pozornost bude věnována také vývoji smyčce a jeho vztahu k hudebnímu stylu.
Podstatnou součástí přednášky bude technika pravé ruky, smyčcová artikulace a proměny dobové představy o tvorbě tónu. Výklad doplní živé interpretační ukázky na originálních historických nástrojích z různých období, zejména z 18. století.
O přednášejícím
Jiří Sycha patří k výrazným českým představitelům historicky poučené interpretace staré hudby a k vyhledávaným hráčům na barokní housle. Absolvoval Církevní konzervatoř v Kroměříži, kde vedle houslové hry studoval také skladbu a dirigování. Ve studiu pokračoval na Staatliche Hochschule für Musik v Trossingenu, kde se věnoval hře na barokní housle pod vedením profesora Antona Stecka.
Jako sólista, komorní hráč a koncertní mistr spolupracoval s řadou domácích i zahraničních souborů, mimo jiné s Musica Florea, Collegium Marianum a Instrumenta musica Dresden. Dlouhodobě se zabývá repertoárem 17. a 18. století a folklorními vlivy v barokní hudbě. Od roku 2009 diriguje Táborský symfonický orchestr Bolech. Věnuje se rovněž pedagogické činnosti a kompozici.
MUDr. Petr Kundrát
Rizika a prevence vzniku bolestivých stavů houslistů a violistů
Anotace
Hra na housle a violu klade na pohybový aparát dlouhodobé a značně jednostranné nároky. Nevhodné držení nástroje, nesprávné pohybové návyky nebo dlouhodobé přetěžování mohou postupně vést ke vzniku bolestivých a funkčních obtíží, které ovlivňují nejen zdravotní stav hudebníka, ale také kvalitu jeho hry.
MUDr. Petr Kundrát ve svém příspěvku vysvětlí, jaká poškození pohybového aparátu se mohou v souvislosti s hrou na housle či violu objevovat a jak lze jejich vzniku předcházet. Zaměří se především na způsob držení nástroje, zatížení jednotlivých částí těla a význam správných pohybových návyků. Ukáže, že držení houslí či violy není pouze otázkou hráčské techniky a výsledného zvuku, ale také důležitým předpokladem pro dlouhodobé uchování dobrého zdravotního stavu hudebníka.
Příspěvek propojí odborný pohled zkušeného ortopeda s osobní zkušeností aktivního amatérského houslisty.
O přednášejícím
MUDr. Petr Kundrát je lékař se dvěma atestacemi v oboru ortopedie a více než čtyřicetiletou odbornou praxí. Od roku 1995 provozuje soukromou ortopedickou ambulanci na Hornické poliklinice v Moravské Ostravě.
Problematika zdravotních obtíží hudebníků je mu blízká nejen profesně, ale také osobně. Sám je aktivním amatérským houslistou, a může tak své dlouholeté medicínské zkušenosti spojovat s přímou znalostí tělesných nároků, které hra na housle přináší.
MgA. Lucie Janáčková
Textilní barviva v restaurátorské praxi a jejich možné využití při barvení dřeva
Anotace
Barviva používaná v textilním průmyslu mají své místo také v restaurátorské praxi. Dlouhodobě se využívají například k barvení papíroviny a tónování různých druhů papíru. Vzhledem k příbuznosti papíru a dřeva jako materiálů založených převážně na celulóze se nabízí otázka, zda mohou být tato barviva vhodná také pro barvení dřeva používaného při výrobě hudebních nástrojů.
Lucie Janáčková v úvodu představí základní teorii barev a vysvětlí rozdíl mezi barvivy a pigmenty. Následně se zaměří na vybrané druhy textilních barviv, jejich vlastnosti, přípravu barvicích roztoků a způsoby jejich praktické aplikace.
Hlavní část příspěvku představí výsledky experimentu, při němž byly roztoky o různých koncentracích aplikovány na několik druhů dřeva používaných při výrobě hudebních nástrojů. Jednotlivé vzorky budou porovnány a výsledky experimentu zhodnoceny z hlediska možného využití těchto barviv v houslařské praxi.
Nedělní praktický workshop
Šetrné odlepení vinět a papírových štítků lepených klihem
Na přednášku naváže v neděli praktický workshop věnovaný šetrnému oddělování papírových vinět a štítků přilepených klihem k podložce. Představeny budou potřebné materiály a nástroje, příprava objektu před zásahem i rizika, na která je nutné při práci s papírovou podložkou pamatovat.
Na připravených modelových vzorcích budou ukázány tři metody odlepení: pomocí gelu z Tylose MH 300, mokrého obkladu z blotovacího papíru a zvlhčování pomocí ultrazvukového zvlhčovače. Součástí workshopu bude také základní ošetření sejmutého štítku a jeho vyrovnání bezprostředně po odstranění.
Veškeré potřebné materiály a nástroje budou k dispozici. Účastníci obdrží rovněž písemné návody s podrobným popisem jednotlivých metod a v rozsahu daném časovými a technickými možnostmi si budou moci vybrané postupy prakticky vyzkoušet.
O přednášející
MgA. Lucie Janáčková vystudovala Fakultu restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli. V roce 2010 absolvovala bakalářský obor Restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů a v roce 2013 dokončila magisterské studium v oboru Restaurování a konzervace děl písemné kultury.
Od roku 2012 působí jako konzervátorka v Zemském archivu v Opavě. V současnosti je vedoucí Oddělení pro konzervaci a restaurování archiválií, které zajišťuje odbornou péči o archivní materiály, vyhodnocování jejich fyzického stavu a provádění konzervátorských a restaurátorských zásahů. Jejím pracovištěm je Státní okresní archiv Frýdek-Místek.
doc. Ing. Tomáš Kolář, Ph.D.
Dendrochronologické datování strunných hudebních nástrojů
Anotace
Dendrochronologie je neinvazivní vědecká metoda, která na základě měření a porovnávání šířek letokruhů umožňuje určit stáří dřeva. Uplatňuje se při výzkumu historických staveb, archeologických nálezů a uměleckých předmětů, včetně strunných hudebních nástrojů.
Příspěvek představí základní principy a postupy dendrochronologického datování a upozorní na jeho možnosti i limity. Datování hudebních nástrojů vyžaduje specifický přístup, například s ohledem na počet čitelných letokruhů, původ použitého dřeva a volbu vhodné referenční chronologie. Zvláštní pozornost bude věnována interpretaci výsledků: dendrochronologická analýza zpravidla neurčuje přímo rok výroby nástroje, ale rok nejmladšího zachovaného letokruhu. Poskytuje tak časovou hranici, před níž nástroj nemohl vzniknout, a může být důležitým podkladem při ověřování jeho stáří a původu.
O přednášejícím
Vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. V dendrochronologické laboratoři působí od roku 2007; od roku 2011 pracuje jako akademický pracovník Mendelovy univerzity a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Zabývá se především dendrochronologickým datováním historických konstrukcí, archeologických dřev, subfosilních kmenů a uměleckých předmětů. Věnuje se rovněž určování původu dřeva, sestavování letokruhových chronologií, poznávání historického využití dřeva a dendroklimatologii.
František Kůs
Stradivari „Libon“ 1729 – zavrhovaný i milovaný
Anotace
Housle Antonia Stradivariho z roku 1729, pojmenované „Libon“, patří k nejcennějším nástrojům Státní sbírky hudebních nástrojů. Jejich novodobou historii však dlouho provázely pochybnosti a nenaplněná očekávání. Josef Suk, jehož prostřednictvím byly housle získány, na ně kvůli potížím se zvukem hrál pouze krátce. Ani další významní interpreti nebyli s jejich herními vlastnostmi spokojeni a v odborných i uměleckých kruzích se pochybovalo dokonce o jejich pravosti.
Příspěvek představí pozoruhodnou a neobvykle dobře doloženou historii nástroje, jeho cestu Státní sbírkou i postupné restaurátorské a seřizovací zásahy, které mu navrátily herní spolehlivost a kvalitní tón. Housle následně zazněly mimo jiné třikrát na festivalu Pražské jaro a při koncertním porovnání se slavným nástrojem „Red Strad“. Příběh houslí „Libon“ zároveň ukazuje, jak výrazně mohou odborné zásahy, správné seřízení a opětovné koncertní využití proměnit hodnocení i pověst historického nástroje.
O přednášejícím
Mistr houslař František Kůs se vyučil v Lubech u Chebu a v roce 1992 si otevřel vlastní dílnu v Ostrově, kde se věnoval stavbě nových nástrojů, opravám a seřizování. V roce 1999 byl přijat do Kruhu umělců houslařů a následně působil v ateliéru Jana Baptisty a Přemysla Otakara Špidlenových. Účastnil se řady mezinárodních houslařských soutěží; v roce 2002 získal v americkém Fort Mitchellu stříbrnou medaili za zvuk houslí a v roce 2008 v Náchodě první cenu i další ocenění za řemeslné zpracování a lak. Od roku 2018 pracuje jako restaurátor v Národním muzeu – Českém muzeu hudby, kde pečuje o nástroje Státní sbírky hudebních nástrojů. Je rovněž aktivním hudebníkem.
Tomáš Pilař
Ladění houslových desek v proměnách času: historie, metody a zkušenosti z houslařské praxe
Anotace
Snaha ovlivnit a předvídat výsledný zvuk houslí provází jejich stavbu ještě před dokončením samotného nástroje. Jedním z tradičních témat houslařské praxe je proto ladění horní a spodní desky a posuzování jejich akustických vlastností v průběhu opracování.
Příspěvek představí vývoj názorů a metod používaných při ladění houslových desek a jejich uplatnění v každodenní dílenské praxi. Zaměří se na vztah mezi vlastnostmi použitého dřeva, tvarem klenutí, tloušťkami desek a jejich rezonanční odezvou. Historický přehled doplní zkušenosti získané během dlouholeté stavby nových nástrojů. Pozornost bude věnována také možnostem a omezením jednotlivých postupů a otázce, nakolik mohou měření a teoretické systémy doplnit sluch, cit pro materiál a zkušenost houslaře.
Nedělní praktický workshop
Nedělní praktický workshop naváže na sobotní přednášku a zaměří se na konkrétní postupy při ladění horní a spodní houslové desky v průběhu jejich opracování. Účastníci se seznámí s praktickým posuzováním vlastností dřeva, tlouštěk, klenutí a rezonanční odezvy desek a bude prostor také pro dotazy a odbornou diskusi.
O přednášejícím
Mistr houslař Tomáš Pilař je představitelem třetí generace královéhradeckého houslařského rodu Pilařů. Řemeslu se vyučil u svého otce Vladimíra Pilaře a významně jej ovlivnil také dědeček Karel Pilař. Odborné zkušenosti rozšířil během stáží u Felixe Griedera v Basileji a ve firmě Ealing Strings v Londýně. Výrobě a restaurování smyčců se učil u Herberta Leichta, Hans-Karla Schmidta a Michaela Taylora. V roce 1976 získal stříbrnou medaili na prvním houslařském trienále v Cremoně a o rok později zlatou medaili a cenu Zlatý Groblicz na mezinárodní soutěži v Poznani. Většinu profesního života se věnuje především stavbě nových houslí, viol a violoncell.
Mgr. Lukáš Macura
Využití ionizujícího záření v praxi, rizika a vyvarování se možných chyb při konzervaci a ošetření hudebních nástrojů
Anotace
Anotace bude doplněna později.
O přednášejícím
Vystudoval biologii a chemii a absolvoval rovněž Střední uměleckou školu varhanářskou, obor stavba strunných hudebních nástrojů, pod vedením Jiřího Holinky. Profesně působí ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost, kde se zabývá radiační ochranou. Své přírodovědné a technické znalosti propojuje s praktickým zájmem o stavbu a opravy hudebních nástrojů. Ve své práci hledá možnosti spojení tradičních řemeslných postupů s novými vědeckými poznatky, vždy s respektem k materiálu a práci předchozích generací.
Nedělní program bude věnován dvěma odborným workshopům. Přesný časový harmonogram a další organizační informace průběžně doplníme.
Tomáš Pilař
Praktické ladění houslových desek
Workshop naváže na sobotní přednášku a zaměří se na praktické postupy při ladění horní a spodní houslové desky, posuzování vlastností dřeva, tlouštěk, klenutí a rezonanční odezvy.
MgA. Lucie Janáčková
Textilní barviva a jejich využití při barvení dřeva
Praktický workshop představí možnosti využití textilních barviv při barvení dřeva a nabídne ukázky vybraných postupů použitelných v restaurátorské a výtvarné praxi.
Letošní konferenci podpořili
Doprovodný program konference
Účastníci loňské konference, kterou také podpořila společnost AZ Geo.
Houslařskou konferenci 2026 nově podpoří společnost GEWA music.
Po celou sobotu bude GEWA představovat svou novou řadu houslařského nářadí a hudebního příslušenství. Účastníci si budou moci vystavené výrobky prohlédnout a získat bližší informace přímo během konferenčního programu.
Děkujeme za podporu letošního ročníku.